Onemocnění ledvin

Vleklé záněty ledvin na imunologickém podkladě – glomerulonefritidy.

Glomerulonefritidy mají mnoho klinických obrazů, mohou probíhat akutně během dnů až několika málo týdnů, nebo pomalu, kdy ke zhoršování dochází v řádu let, někdy desetiletí. Postižení ledvin je symetrické (stejné u obou ledvin). Část má dědičný původ a vyskytuje se v rodině pacienta. Obecným znakem je pozitivní močový nález, často s velkými ztrátami bílkovin močí (s některými dalšími příznaky bývá pak označován jako nefrotický syndrom). Rychlá ztráta renální funkce je doménou rychle progredujících glomerulonefritid. Stav vyžaduje hospitalizaci, provedení renální biopsie, specifické imunologické vyšetření krve, stanovení diagnozy a imunosupresívní léčbu, která často dokáže nepříznivý průběh choroby zvrátit. Pacienti ve stabilizovaném stavu jsou sledováni ambulantně. Během života může dojít k opakovanému zhoršení a k potřebě další biopsie a léčby.

Dědičná onemocnění

V dospělém věku je nejčastější chorobou polycystoza ledvin. Má typicky rodinný výskyt, vzácně vznikne mutací u daného pacienta a v rodině se nevyskytuje. Od určitého věku se objevují cysty v ledvinách, jejich počet a velikost se zvyšuje, rozměry ledvin se mohou vícenásobně zvětšit. Často bývá spojena s polycystozou jater. Součástí mohou být výdutě mozkových cév a změny srdečních chlopní. Pokles ledvinných funkcí je pomalý a postupný, nezanedbatelná část pacientů však dospěje k selhání funkce.

Alportův syndron. – Postihuje typicky mladé muže, ženy jsou přenašečky a nemoc se u nich výrazněji neprojeví. Hlavními příznaky je krev v moči, nedoslýchavost a různě rychlá ztráta ledvinné funkce.

Močové kameny – nefrolithiasa

Močové kameny (nefrolithiasa) se vyskytují v kalichopánvičkovém systému ledviny (KPS) či ve vývodných cestách močových. Postihuje asi 4 % obyvatel, z toho dvakrát až třikrát častěji muže než ženy.

Ledvinný písek či kameny vznikají krystalizací látek obsažených v moči za předpokladu nadbytku těchto látek v moči. K tomu přispívají následující stavy:

• hyperkalcemie a hyperparatyreóza (vysoká hladina vápníku), příjem šťavelanů ve stravě (špenát, rebarbora, červená řepa, paprika, káva, čaj, kakao, burské oříšky)
• vzácné metabolické onemocnění ve zpracování cystinu
• abnormální struktura ledvin: polycystické ledviny atd.
• dehydratace při sníženém příjmu tekutin (i u záměrného omezení tekutin v nefrologických dietách)
• užívání některých léků
• proteinurie (odpad bílkoviny do moči)
• městnání moči při překážce odtoku v močových cestách
• záněty a infekce močových cest

Uvolněný močový kámen putuje cestami močovými a může dojít k jeho zaklínění. Tento stav – kolika – je provázen silnou bolestí. Velikost konkrementu může být různá – od ledvinového písku až po kameny o rozměrech několika centimetrů. Nad vytvořeným kamenem se městná moč, dochází k rozšíření močovodu a pánvičky. Takový úkaz nazýváme hydronefróza. Zde pak vzniká ideální prostředí pro rozvoj močové infekce.

Při získání kamene – jeho spontánním odchodem nebo po vynětí při operaci by měl být vždy proveden rozbor kamene, aby bylo možno stanovit dietní opatření k zabránění či zpomalení recidivy.